Z Poslanecké sněmovny k nám do Senátu doputoval zákon o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Návrh zákona je pokračováním „jednorázových“ projektů „Milostivého léta I. a II.“, které spočívaly v odpuštění některých příslušenství v případě dluhů vůči veřejnoprávním subjektům vymáhaných prostřednictvím soudních exekutorů, pokud došlo k uhrazení jistiny.
Vlastní princip zákona je vcelku záslužný, ale při bližším prostudování jsem zjistil, že se týká jen malého zlomku případů – dlužníků. Přestože jsem celoživotního názoru, že pořádek dělá přátele a dluhy se mají platit, tak v případě této legislativy mi to nepřišlo vůči dlužníkům na zdravotním pojištění příliš spravedlivé, a to především v souvislosti s předešlými „amnestiemi“ na dluhy.
Princip tzv. milostivého léta totiž spočívá v odpuštění příslušenství dluhu, je-li zaplacen původní dluh.
Znění tohoto návrhu zákona tak, jak byl schválen Poslaneckou sněmovnou, by se týkalo jen dlužníků, kdy je dlužné pojistné (tedy jistina) i dlužné penále (tedy příslušenství) vymáháno daňovou exekucí. V praxi je ale tento souběh, v toto specifickém případě dluhu na veřejném zdravotním pojištění, výjimečný. Často si totiž dluh na pojistném vymáhá sama zdravotní pojišťovna a v daňové exekuci se vymáhá pouze dlužné penále. Někdy je dlužné pojistné vymáháno v soudní exekuci a penále v daňové exekuci, stejně jako pojistné je již vymáháno v daňové či soudní exekuci, ale penále je pořád u pojišťovny.
Proto se jednalo o specifickou situaci, která neměla paralelu v předchozích amnestiích. Pozměňovací návrh, který jsme spolu s kolegyněmi senátorkami Hanou Kordovou-Marvanovou a Jitkou Seitlovou a dalšími kolegy, a zároveň ve shodě a spolupráci s organizací Člověk v tísni, předložili, opouští tuto podmínku nutnosti souběhu daňových exekucí. Odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dalších nákladů by se, v okamžiku schválení vratky zákona do Poslanecké sněmovny, rozšířilo na všechny případy, kdy
