Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

Dnes je to 32 let, kdy v tehdejším Československu začala sametová revoluce. Mě bylo tehdy 17 let a byl jsem v posledním, maturitním ročníku rakovnického gymnázia a pamatuji si, jak se k nám na „venkov“ informace dostávaly pomalu. Nebyl internet, zpravodajství v ČST bylo strohé a jen pomalu dostávali reportéři odvahu. Po několika dnech k nám na gympl přijeli starší kamarádi, studenti pražských vysokých škol, kteří nás informovali o událostech na Národní třídě a následném dění v metropoli. Pamatuji si, jak mě můj táta posílal každé ráno do trafiky pro nový denní tisk, sám seděl u obrazovky a sledoval, co se děje v Praze i dalších koutech republiky. Pamatuji si setkávání a debatování občanů a tvořícího se Občanského fóra v rakovnickém Domě osvěty. Pamatuji si i poslední ples SSM v Rakoně, který se konal 1. prosince a ze kterého jsem poprvé domů doprovodil mojí ženu. Pamatuji si Modlitbu pro Martu z balkonu Melantrichu, demonstrace na Letné. Pamatuji i první svobodnou volbu prezidenta republiky. Pamatuji si slzy štěstí všech těch, kteří již ve změnu už ani nedoufali, pro mě tehdy velkých chlapů. Jsem rád, že jsem toto mohl zažít a následně mohl dospívat ve svobodné zemi. Jsem rád, že právě dnes a po 32 letech nemá komunistická strana ani jednoho poslance nebo senátora. Jsem rád, že ve stejné svobodě mohu vychovávat i své vlastní děti. Btw. Když už jsem u těch dětí, tak dnešek je i zároveň Mezinárodním dnem předčasně narozených dětí. Takže holky moje obě, všechno nejlepší 🙂Ať mír dál zůstává s touto krajinou, zloba, závist, zášť, ty ať ustanou … ✌A co jste v revolučních dnech roku 1989 dělali vy? Pamatujete si to?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.